Česko si připomíná 20 let od vstupu do EU: Co se změnilo?

V posledních dvou desetiletích se změnila ekonomika, trh práce, demografické složení i postavení země v Evropě – zde je přehled toho, jak.

Od vstupu do EU před 20 lety se Česko jako země proměnilo – v dobrém i zlém. Jeho HDP, trh práce, zdraví společnosti, demografické složení a další prvky, které zemi charakterizují, se změnily díky finanční pomoci EU, zákonům, imigraci a dalším faktorům.

„Vstup do EU byl pro Česko v mnoha ohledech výhrou… věci, které pro nás byly dříve spíše nedosažitelné, jako je volné cestování, práce a studium v jiných zemích, se pro celou generaci staly samozřejmostí,“

řekl na začátku tohoto týdne prezident Petr Pavel.

Podobně premiér Petr Fiala uvedl, že členství v EU přispělo k tomu, že je dnes Česko mnohem bohatší zemí, dává mu také bezpečnostní záruky a pevně ho ukotvuje na Západě. ministr vnitra Vít Rakušan 1. května – v den výročí vstupu Česka do EU – ocenil „mnohem větší možnosti“ země a řekl, že EU pomáhá zemím „dosáhnout společně více, než by dokázaly samostatně“.

Co se však v Česku od roku 2004 stalo a jaký přínos má členství v EU pro zemi?

Ekonomika

Česká ekonomika se od roku 2004 vyvíjí mnohem růžověji. Před dvěma desetiletími činil HDP na obyvatele 275 950 Kč, dnes je to přibližně 718 680 Kč. Navíc čistý průměrný roční příjem v Česku nyní dosahuje dvou třetin průměru EU, zatímco v roce 2004 to byla jedna třetina. Před dvaceti lety činil čistý průměrný roční příjem na osobu v zemi v roce 2004 přibližně 150 000 Kč, což je mnohem méně než dnešních 347 000 Kč na osobu.

Vstup do EU také pomohl nastartovat český obchod, protože Česko může dovážet a vyvážet zboží do ostatních zemí EU bez dodatečných poplatků. Pro představu, před 20 lety činil vývoz do Česka asi 1,7 miliardy Kč a dovoz zhruba stejnou hodnotu. O dvě desetiletí později se celkový vývoz Česka pohybuje kolem hranice 5 bilionů Kč a dovoz činí 5,1 bilionu Kč. Přibližně 80 procent veškerého vývozu směřuje do ostatních členských států EU. bohužel veřejný dluh v Česku po vstupu do EU prudce vzrostl, ačkoli měl již dříve rostoucí tendenci. V roce 2004 činil veřejný dluh Česka 28 procent celkového HDP – dnes je to 44 procent.

Práce

Zaměstnanost je dlouhodobě jednou ze silných stránek České republiky a vstup do EU české pracovní síle jen pomohl. V roce 2004 byly zaměstnány přibližně dvě třetiny lidí ve věku 15 až 64 let – dnes je to 75,5 %. Pozoruhodné je, že nezaměstnanost v lednu 2004 dosahovala poměrně vysokých 9,7 procenta. Nyní se pohybuje mezi 3 a 4 procenty, což je jedna z nejnižších hodnot v EU.

Skokově vzrostly také platy – na počátku roku 2004 činila hrubá měsíční minimální mzda 6 700 Kč. Dnes činí 18 900 Kč. Přesto mzdy stále zaostávají za růstem cen: mezi lety 2008 a 2023 se české platy posunuly z 59 na 68 procent průměru EU. prudce vzrostla také hodnota české práce – neboli produktivita práce. V roce 2004 měla jedna hodina práce v Česku hodnotu přibližně 351 Kč za hodinu. Nyní je to více než 700 Kč.

Získáním statusu EU se Česko stalo také mnohem atraktivnějším místem pro práci. Počet občanů EU pracujících v Česku se za posledních dvacet let více než zdvojnásobil – z přibližně 110 000 v roce 2005 na 443 648 v roce 2022. Díky statusu Česka jako země EU se také obecně stalo ještě atraktivnějším místem pro práci pro občany třetích zemí. V loňském roce celkový počet cizinců pracujících v Česku překročil 1 milion. Z celkového počtu občanů EU jich přibližně 23 % pracuje ve „vysoce kvalifikovaných“ oborech a Asociace vedoucích pracovníků v oblasti podnikových služeb v ČR také uvádí, že přibližně polovinu všech zaměstnanců v sektoru podnikových služeb v ČR tvoří cizinci.

Společnost

Češi dnes žijí déle v mnohem vyspělejší zemi než před 20 lety. V roce 2004 udělila OSN Česku index lidského rozvoje (HDI) ve výši 0,836. Dnes je to 0,895, což z Česka činí zemi s 32. nejlepším skóre HDI na světě. V roce 2004 byla průměrná délka života při narození 75,3 let – nyní se zvýšila na 78,1 let. Vstup do EU také otevřel hranice – jak pro lidi, kteří se chtějí přestěhovat do Česka, tak pro Čechy, kteří chtějí experimentovat s novými zeměmi EU. Tím se změnila demografická situace v zemi. V roce 2006 mělo v Česku registrovaný dlouhodobý pobyt asi 57 000 lidí ze zemí EU – dnes je to podle Českého statistického úřadu přes 226 000 lidí. Množství občanů EU žijících v Česku de facto je však mnohem vyšší.

Naopak – ačkoli přesná čísla lze jen těžko vyčíslit – v EU žilo a pracovalo v době před rokem 2019 přibližně 320 000 Čechů. Od roku 2004 se také snížila míra chudoby v Česku, a to téměř o polovinu z 20 % na 11 % (přibližně 750 000 osob). Snížila se také kriminalita – z 351 000 registrovaných trestných činů v roce 2004 na přibližně 182 000 v současnosti.

Vzdělávání

Vstup do EU otevřel dveře stovkám a tisícům mladých Čechů, kteří chtějí studovat v zahraničí. Od vzniku programu mobility Erasmus pro krátkodobé studijní výměny (nebo stáže) využilo možnosti strávit alespoň jeden akademický semestr v nové zemi EU přibližně 411 000 Čechů.

Do Česka zase v rámci programu Erasmus přijelo asi 450 000 studentů z nečeských zemí EU. Z mladých lidí ze zemí EU, kteří přijíždějí do Česka studovat na plný úvazek, se tento počet zvýšil z přibližně 10 000 v roce 2004 na 25 000 v roce 2022.

Finanční výhody z EU

Jedním z velkých důvodů, proč má Česko z členství v EU takový prospěch, je skutečnost, že dostává více, než do ní vkládá. Od roku 2004 získává Česko z rozpočtu EU v průměru 100 až 150 miliard Kč ročně, přičemž příspěvky se pohybují kolem 60 miliard Kč ročně. Od roku 2004 získalo Česko z EU na nejrůznější infrastrukturní stavby přes 1,9 bilionu korun a přispělo 876,6 miliardy korun.

Česko na mezinárodní scéně

Česko se po vstupu do bloku stalo respektovanější a významnější zemí na mezinárodní scéně, ačkoli hádky s EU narušily možný „dokonalý“ vztah. Jeho předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022 bylo příkladem vůdčích kvalit země, zejména pokud jde o koordinaci pomoci Ukrajině (což je dodnes velmi patrné, což podtrhuje česká muniční jízda pro Ukrajinu) a souhlas se zastropováním velkoobchodních cen plynu na trhu EU. První české předsednictví v Radě EU na konci roku 2000 však bylo poznamenáno vnitropolitickým skandálem, v jehož důsledku padla vláda i s tehdejším premiérem Mirkem Topolánkem. Přesto se jí podařilo dva roky předtím koordinovat s EU kroky týkající se vytvoření balíčku finanční podpory pro země nejvíce postižené krizí v eurozóně.

Ne vždy hladké vztahy

Česko se v minulosti dostalo s EU do sporu, v poslední době například kvůli nesouhlasu s některými aspekty migrační dohody EU – země dlouhodobě vyjadřuje nesouhlas s povinnými kvótami na uprchlíky – a s některými částmi zelené dohody EU, zejména s emisními předpisy, které by měly vážný dopad na obrovský český automobilový průmysl.Otázky týkající se celoevropských směrnic a postojů, jako jsou zemědělské zákony, rozpočtová pravidla a postoj k rusko-ukrajinské válce, vyvolaly hněv některých politiků a části společnosti. V pozadí české politiky se také neustále rozvíjí debata o přijetí eura, která je jakýmsi slonem v porcelánu a kterou se dříve či později bude muset česká vláda přímo zabývat.

Celkově vzato je Česko v lepší kondici než před 20 lety: je mezinárodnější, západněji orientované, ekonomicky prosperující, rozmanitější, má vyšší úroveň zaměstnanosti a pracovních příležitostí a také zdravější obyvatelstvo.