Rostoucí počet zaměstnanců má zájem o práci ze zahraničí.

Zaměstnanci už nechtějí pracovat jen z domova, čím dál víc se jim líbí flexibilita místa a času, tedy možnost pracovat kdykoliv a odkudkoliv, v rostoucím počtu případů i ze zahraničí. I přes značnou administrativní zátěž, kterou s sebou umožnění práce ze zahraničí nese, tuto možnost nabízí již 44 % zaměstnavatelů z oboru IT a podnikových služeb. 

Zájem o práci ze zahraničí mají zejména zaměstnanci oboru IT a podnikových služeb, kde působí velké množství pracovníků z ciziny.

„Plných 43 % zaměstnanců tohoto oboru jsou cizinci, kteří si rádi prodlouží návštěvu rodin ve své domovské zemi a pracují odtud. Častou variantou je pak i spojení dovolené s prací, kdy si zaměstnanci chtějí prodloužit dovolenou a částečně vykonávat práci z místa, kde před tím strávili dny volna,“

říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. Benefit v podobě možnosti částečné práce ze zahraničí má podobně jako další formy flexibility práce pozitivní vliv na spokojenost a loajalitu zaměstnanců. Z průzkumu ABSL vyplývá, že 33 % center umožňuje svým zaměstnancům práci ze zahraničí v délce 1-30 dnů, 8 % 1-3 měsíce a 3 % déle než 3 měsíce. 

„Kromě center IT a podnikových služeb začaly možnost práce ze zahraničí v poslední době nabízet i firmy z oblasti e-commerce a mladé start-upy. Jde o benefit, který je mezi zaměstnanci vítán, a může tedy být zajímavým nástrojem k získání nových uchazečů o práci,“

říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment a Gi Group s tím, že dle aktuálního průzkumu benefitů o tento zájem stojí téměř 90 % zaměstnanců oboru IT a podnikových služeb, z ciziny však může pracovat jen zhruba čtvrtina. Pro zaměstnavatele totiž z umožnění práce ze zahraničí plyne řada administrativních povinností, a to i pokud jde o země Evropské unie. Řada zaměstnavatelů věří, že v této oblasti dojde brzy k zjednodušení pravidel. Z průzkumu ABSL vyplývá, že v takovém případě by benefit v podobě částečné práce ze zahraničí poskytovalo plných 80 % center.

Povinnosti se při práci na dálku ze zahraničí týkají jak zaměstnavatelů, ale i samotných zaměstnanců.

„Firma by neměla podcenit možné riziko vzniku stálé provozovny, případnou povinnost registrace pro odvody záloh na daň z příjmu ze závislé činnosti a s tím související povinnost vést mzdovou evidenci v zahraničí v souladu s lokálními daňovými předpisy. Je tedy důležité sledovat příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, ale i místní legislativu v daňové oblasti,“

vysvětluje Jitka Bašová ze společnosti Deloitte.

Vedle daňových předpisů je pak dle ní důležité sledovat i náležitosti vyplývající z pracovněprávních předpisů a problematiku sociálního a zdravotního pojištění. V souvislosti s prací ze zahraničí může totiž vzniknout povinnost odvádět platby pojistného na sociální a zdravotní pojištění v zemi, ze které zaměstnanec pracuje. Zaměstnanci zase může výkon práce v zahraničí ovlivnit jeho daňové rezidenství.

„Zaměstnanec se může stát daňovým rezidentem v zemi, ve které nesídlí jeho právní zaměstnavatel, což má významný vliv na jeho konečné daňové zatížení. Daňové rezidentství ovlivňuje celá řada faktorů, jedním z nich je i celková doba strávená v zahraničí,“

vysvětluje Jitka Bašová. Zejména z tohoto důvodu firmy umožňují práci ze zahraničí na období kratší než 183 dnů, nejčastěji jde o třicet až devadesát dnů za rok. 

Jednou z firem, která svým zaměstnancům tento benefit nabízí, je SAP:

„SAP v České republice v rámci svého globálního flexibilního pracovního modelu umožnuje zaměstnancům krátkodobou práci ze zahraničí. Samozřejmostí je splnění imigračních a dalších legislativních požadavků. Tento benefit využívají zejména zahraniční zaměstnanci, kteří tak mají například možnost strávit více času s blízkými ve své domovině,“

říká Iveta Chválová, ředitelka SAP Services. Práci ze zahraničí umožnila svým lidem i společnost Acamar:

„Našim zaměstnancům umožňujeme pracovat vzdáleně, ať již z různých míst v ČR nebo ze zahraničí. Respektujeme individuální potřeby a zájmy našich zaměstnanců a jejich rodin, které stále méně respektují hranice jednotlivého státu. Práci ze zahraničí nyní omezuje spíše daňová legislativa než technické nebo organizační prostředí,“

říká František Mareth, ředitel společnosti. 

Tento benefit je a bude stále populárnější zejména pro mladší generaci pracovníků z generace Z. Právě pro ně je totiž flexibilita a mobilita životním stylem. Nabídka benefitů v této oblasti tedy bude rozhodující při jejich rozhodování o pracovních nabídkách. Potvrzuje to i Andrea Tkačuková, ředitelka organizace Foreigners.cz:

„Možnost alespoň částečně pracovat ze zahraničí představuje zejména pro cizince obrovský benefit, a to zejména díky možnosti být blíže rodině a přátelům v zemi svého původu. Dle mého názoru umožnění práce ze zahraničí dává firmám velkou konkurenční výhodu při náboru cizinců.“