Vzestup umělé inteligence prohlubuje nedostatek dovedností zaměstnanců.
S pokračující digitalizací a vzestupem umělé inteligence se firmy musí intenzivněji zaměřit na vzdělávání svých zaměstnanců. Přestože investice do firemního vzdělávání vzrostly v porovnání s posledními dvěma lety o třetinu, nedostatek kvalifikovaných pracovníků se stále zvětšuje. Nejvíce firmám u zaměstnanců chybí znalosti v oblasti automatizace a technologií umělé inteligence, dovednosti v oblasti analýzy dat a schopnost hovořit cizími jazyky. Vyplývá to z průzkumu sdružení ABSL, které sdružuje firmy z oblasti IT, obchodu a zákaznických služeb.
„S nástupem umělé inteligence, pokračující digitalizací a zaváděním nových inovací se mění požadavky na znalosti a dovednosti zaměstnanců. Podle našeho průzkumu chybí zaměstnancům, a tedy i firmám, zejména dovednosti v oblasti zavádění robotické automatizace, datové analytiky, jazyků a vedení inovačních projektů a týmů. Tyto disciplíny zatím nejsou na trhu školení běžně dostupné, a proto dvě třetiny středisek vytvářejí své vzdělávací programy vlastními silami. Jedinou výjimkou je školení cizích jazyků, které centra častěji zadávají externím dodavatelům,“
říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL.
Podle nejnovějšího průzkumu ABSL pociťuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků celých 76 % center. Do vzdělávání svých lidí investují v průměru 18 000 Kč na zaměstnance ročně. Přitom počet hodin školení poskytovaných každému zaměstnanci vzrostl na 50 hodin ročně, což je o třetinu více než před čtyřmi lety.
Data nad zlatem
Rostoucí využívání moderních technologií a obrovský nárůst digitálního obsahu vedly k obrovskému nárůstu objemu dat téměř ve všech firmách a organizacích. Aby mohly z těchto dat vytěžit skutečnou hodnotu, musí je umět číst a analyzovat. Jedině tak je mohou efektivně využít k rozhodování, odhalování nových obchodních příležitostí, identifikaci trendů, optimalizaci procesů nebo zlepšování zákaznické zkušenosti. O tom, že datová analytika zažívá boom, svědčí i fakt, že je v současnosti nejrychleji rostoucí oblastí podnikových služeb, dokonce rychleji než dříve dominantní vývoj IT nebo podpůrné služby. Podle průzkumu asociace ABSL potřebuje 70 % center podnikových služeb v České republice přijmout odborníky na pozice datových analytiků. Kvalifikací v oblasti datové analytiky je však na českém trhu nedostatek. Chybí celé polovině uchazečů o zaměstnání i stávajícím zaměstnancům.
„Na českém trhu je velmi obtížné najít datové analytiky nebo datové vědce, proto si zaměstnance s prokazatelnými analytickými schopnostmi na tyto pozice vychováváme sami s pomocí interních vzdělávacích programů a s podporou firemního centra datové analytiky se sídlem v Indii.“
komentuje Jaromír Staroba, ředitel centra skupiny ABInBev Brewery a prezident ABSL, a dodává, že schopnost analyzovat data přináší firmám obrovskou hodnotu, například v roce 2022 odborníci ABInBev využili nástroje datové analytiky k realizaci projektů, které přinesly mateřské společnosti hodnotu v řádu milionů dolarů.
Znalost jazyků je v České republice stále nedostatečná
IT, obchodní a zákaznická centra poskytují služby po celém světě v celkem 28 jazycích. Znalost jazyků minimálně na úrovni B2 (ideálně C1) je pro zaměstnavatele velmi důležitá, ale často je obtížné najít zaměstnance s potřebnými jazykovými znalostmi. Přestože se situace zlepšuje, jazykové znalosti Čechů stále nejsou dostatečné. Podle Českého statistického úřadu ovládá 40 % Čechů jeden cizí jazyk, 24 % Čechů dva cizí jazyky a pouze 7 % Čechů ovládá tři a více jazyků. Nejlépe jsou z hlediska jazykových znalostí vybaveni studenti s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním.
„Pro poskytování nejlepších služeb zákazníkům ve své třídě jsou pro nás jazykové znalosti klíčové. A poskytování vzdělání, výuka práce je jedním z našich hnacích motorů. Kombinací obojího často přijímáme uchazeče spíše na základě jejich jazykových znalostí než na základě jejich předchozích zkušeností v oboru. Poté se zavážeme, že uchazeče naučíme odborným znalostem,“
vysvětluje Vincent Leonardi, generální ředitel pražského zákaznického centra společnosti BlueLink. Dobře se naučit cizí jazyk není otázkou několika týdnů či měsíců, takže pro společnost je mnohem jednodušší naučit uchazeče například pracovat s technologiemi než investovat do časově náročných jazykových kurzů. Nejobtížnější je pro firmy najít zaměstnance se znalostí němčiny a severských jazyků.
Měkké dovednosti a řízení lidí a projektů
Podle průzkumu ABSL zaměstnavatelé často postrádají měkké dovednosti a schopnost vést lidi nebo projekty u svých lidí. V důsledku toho 65 % center loni poskytlo svým zaměstnancům programy pro vedení lidí, což je o 16 procentních bodů více než v roce 2021. ABSL dlouhodobě podporuje centra i v této oblasti.
„Kromě našeho programu Fusion, který rozvíjí talentované zaměstnance a jejich manažerské dovednosti, jsme ve spolupráci s University of New York in Prague vytvořili specializovaný program MBA. Jedná se o první a jediný program MBA se zaměřením na globální podnikové služby, který je v Evropě k dispozici,“
říká Jonathan Appleton. Kromě diplomu MBA získá každý absolvent také diplom v rámci mezinárodně uznávané certifikace Hackett Institute. V průběhu studia se studenti věnují tématům, jako je strategické řízení v digitálním věku, finance, marketing, projektové řízení nebo lidské zdroje, a rozvíjejí své manažerské dovednosti včetně koučování a mentoringu. Všechna témata odrážejí potřeby oboru a jsou silně propojena s praktickými příklady a zkušenostmi z reálného světa.
„Zájem o tyto programy výrazně vzrostl s akcelerací digitalizačních projektů. Ve srovnání s rokem 2021 vidíme zhruba pětinový nárůst,“
dodává Jonathan Appleton.
Zaměstnanci se chtějí učit
Dobrou zprávou je, že i sami zaměstnanci se chtějí učit. Podle průzkumu společnosti Grafton Recruitment má více než 90 % z nich zájem o benefity spojené se vzděláváním a profesním růstem. Celých 87 % zaměstnanců má zájem o individuální rozpočet na osobní růst a úhradu mezinárodních zkoušek a certifikací a 66 % by ocenilo placené studijní volno. Velký zájem je také o jazykové kurzy, které chce stejně jako v období před pandemií fyzicky navštěvovat 72 % zaměstnanců.